2013
„Pouze Bolšoj se může pochlubit umělkyní jako Svetlana Zacharova. Právě její technická bravura a emocionální citlivost dělá balet tak atraktivním.“ … „Svetlana Zacharova je královnou všeho dění na jevišti. Tančí s nadhledem a svůdností. Když se usměje, jste ztraceni. Je primabalerínou více než kterákoliv jiná tanečnice současnosti." (Clement Crisp, Financial Times)
____________________________________________________________
Svetlana Zakharova, první sólistka Velkého divadla v Moskvě, zatančila 15. května roli Giselle na scéně Státní opery v Praze. Představení bylo nazváno podle hvězdy večera Svetlana Zakharova – Giselle. Inscenace Giselle měla ve Státní opeře premiéru v dubnu 2011. Choreografii vytvořila Hana Vláčilová, vycházela z tradiční verze Jeana Coralliho, Julese Perrota a Maria Petipy. Balet je zajímavý tím, že se skládá ze dvou velmi odlišných částí. Děj prvního jednání se odehrává ve venkovském prostředí, kde žije se svou matkou mladá krásná Giselle. Jde o bezstarostnou a šťastnou dívkou, která věří, že láska naplní její život. Myslivec Hilarion, který o ni usiluje, přesvědčuje Giselle, že její milý Albert ji klame. Není totiž venkovanem, ale převlečeným šlechticem, který je navíc zasnoubený s urozenou Bathildou. Oklamaná dívka je v šoku ze zrady milovaného muže, následkem toho zešílí a umírá na láskou zlomené srdce.
Druhé jednání se nachází v kontrastu s prvním, podle vzoru romantických baletů se odehrává ve světě lesních víl, mrtvých nevěst, které tančí v měsíčním světle. Hilarion, který přichází k hrobu Giselle, je vílami utančen k smrti. Naštěstí vévoda Albert, který truchlí u hrobu své milé Giselle, má její ochranu, a tedy i šanci se strašnému osudu ubránit. Myrtha, královna víl, je však nemilosrdná a dále nutí Alberta k tanci. Až v poslední chvíli se dočká záchrany v podobě vycházejícího slunce.Verze Giselle uváděná ve Státní opeře je věrná původnímu odkazu a tradiční verzi. Kvalita inscenace může být důvodem, proč si vybrala Svetlana Zakharova pro své hostování v Praze právě Giselle. Romantický balet o nešťastné lásce patří mezi její nejoblíbenější, tančí ho již od svých sedmnácti let.
Není překvapující, že představení Giselle 15. května s hvězdným obsazením bylo zcela vyprodané, tuto událost sezony si nenechali ujít příznivci baletu a uměleckého krásna. Dokonalost, jedinečnost, preciznost, těmito slovy lze postihnout včerejší zážitek, o nějž se nejvýrazněji zasloužili představitelé hlavních rolí.Svetlana Zakharova jako Giselle byla zcela bravurní a nepřekonatelná. Primabalerína s krásnými a neskutečně dlouhými liniemi je ideální představitelkou klasických rolí. Jako mladá venkovanka působila nevinně a bezstarostně. Také závěr prvního jednání, kdy Giselle zešílí a zemře, byl v jejím podání naprosto dokonalý, její emocionalita a přirozenost hereckého ztvárnění činila tento dramatický part lehce uvěřitelným.V druhém jednání působila jako éterická bytost vznášející se nad jevištěm. Její tanec byl obdařen oduševnělostí a křehkostí, která z ní tvořila skutečné nadpřirozené zjevení. Po technické stránce byla Zakharova od začátku představení excelentní a precizní, dokonalá technika se snoubila s ladností každého gesta a návazností pohybu. Její bourrée en couru bylo v druhém jednání tak jemně provedené, že Zakharova nevypadala, jako když tančí, ale pluje po jevišti.Friedemann Vogel, první sólista Stuttgarter Ballett, doprovázel Svetlanu Zakharovou s elegancí a jistotou, svým výkonem jí tvořil rovnocenného partnera. Vogel je typickým přestavitelem romantického rozervaného hrdiny. V prvním jednání výborně ztvárnil mladého vévodu, který se zmítá mezi touhou po lásce a společenskou konvencí. V druhém jednání se změnil v žalem zničeného muže, který ve svém smutku přenášel své emoce také na publikum, které ani nedutalo dojetím. Vogel však nevynikal jen svým hereckým projevem, jeho vysoká postava, ladnost a fyzické dispozice z něj vytváří danseur noble. Jeho výkon se vyznačoval technickou bravurou, dokonalými piruetami, lehkými a vysokými skoky. Jeho entrechats byly odlehčeně a precizně provedeny.Také sólisté Baletu Národního divadla předčili očekávání, světu víl dominovala jejich královna Myrtha v podání sólistky baletuRebeccy King. Již svým příchodem na scénu upoutala pozornost, její ledové charisma se přenášelo na diváky, vyzařovala z ní neúprosnost a respekt, který má tato role mít. Její vláčné paže doplňovaly přesnou práci nohou a plynulý, harmonický pohyb. V dalších sólových rolích vynikl především Marek Svobodníkjako zamilovaný a žárlivý Hilarion, dále veselý rozverný svatební pár, který zatančila Daria Lazucová s Veaceslavem Burlacem. Také baletní sbor se velmi snažil a předvedl se v nejlepším světle.
Orchestr tentokrát řídil Alexej Bogorad z Velkého divadla v Moskvě, „osobní“ dirigent Svetlany Zakharové. Sám dirigent si spolupráci s orchestrem pochvaloval, především jeho pohotovost a schopnost reagovat na změny. Pozitivní vliv dirigenta byl na projevu orchestru znát, hrál dramatičtěji a s větším přednesem, přesto občas zazněly nepřesné tóny některých nástrojů, šlo především o první jednání. Druhé jednání odehrál orchestr vyrovnaněji a jeho výkon postupně gradoval. Důležité však je, že se dirigent řídil podle představitelů hlavních rolí. Pozorně sledoval jejich výstupy a podle toho udával tempo orchestru.Obecenstvo celé představení reagovalo velice živě. Když Giselle nebo Albert poprvé vstoupili na scénu, publikum je vítalo velkým aplausem. V Rusku je běžné dávat takto uznání baletním sólistům, u nás je to spíše rarita. Na konci představení odměnilo obecenstvo špičkové baletní umělce a soubor Baletu Národního divadla obrovským aplausem a ovacemi vstoje. Zahraniční hvězdy byly zahrnuty velkým množstvím květin, které však byly jen malou odměnou za jejich taneční mistrovství, jež ve Státní opeře předvedly. Praha si tento jedinečný zážitek zopakuje ještě 17. května, kdy se uskuteční další představení Svetlana Zakharova – Giselle.
Zdroj: operaplus.cz